Fotoprojekt

Eliška

S Eliškou jsme si povídaly na lavičce rozpálené od letního slunce, které nás několikrát donutilo si přesednout, protože nám z něj začaly slzet oči. Slzy ale tekly nejen ze slunce. Devatenáctiletá Eliška, která na setkání přišla v nebesky krásných šatech, vyprávěla příběh, který by se klidně mohl odehrát v pekle.

Dan

Dan se narodil jako citlivé queer dítě. Blízkost, kterou potřeboval, se mu nedostávala. Po střední ho navíc sexuálně zneužil člověk v nadřízené pozici, kterému věřil. Tehdy začal těžké emoce přebíjet jídlem.

Denisa

Denisa má diagnostikovanou hraniční poruchu osobnosti a jako matka dvou dětí zápasí nejen s duševními obtížemi. Celý život se totiž potýká s obezitou. S Denisou jsme si povídaly o životě ve velkém těle, o předsudcích lékařů i nenávistných komentářích mířících na obézní lidi.

Alena

Alena pracuje v korporátu na pozici HR a office manažerky. Věnuje se lidem, stará se o druhé. A dlouho si myslela, že to je celý smysl jejího života – být tu pro ostatní, být ta hodná, vždy usměvavá. A štíhlá.

Jára

Jára žije od dětství s cukrovkou. K diagnóze se během let přidaly další – hraniční porucha osobnosti, mentální bulimie, později atypická mentální anorexie. Ale ani jedna z nich vám neřekne nic o energii, kterou Jára na naše setkání přinesl. 

Natálie

Mentální bulimie se stala její „nejlepší kamarádkou“ – vždycky tu pro ni byla a poskytovala úlevu od stresu a psychických problémů. Později ji vystřídala ortorexie, nejezení a celkový strach z jídla. Tohle je příběh ženy, jejíž vztah k jídlu byl všechno, jen ne snadný. Je to ale také příběh ženy, která je nyní v jídle konečně svobodná.

Markéta

Markéta je tatérka a psychoterapeutka. Holka, která vejde do místnosti a rozsvítí ji. Mám ráda její tetování, kterým se propisuje do kůže ostatním. Právě o něm jsme si povídaly, než jsme se začaly bavit o tom, co se propsalo do ní samotné.

Pepa

Pepa je osobní trenér se zaměřením na silový trénink a rehabilitaci a nutriční poradce. Jaké je to vědět o pohybu a výživě tolik, a přitom si uchovat zdravý vztah k jídlu, tělu, pohybu?

Lucia

Má afghánské kořeny, jenže na Slovensku, kde vyrůstala, si o ní všichni mysleli, že je Romka. Pro malé dítě, které se snaží zapadnout, ale má jinou barvu, náročné období.  Že by to položilo zdravé základy vztahu k vlastnímu tělu, to se rozhodně říct nedá. 

Šimon 

Neprošel traumatem, on ani nikdo z jeho blízké rodiny neměl problém s váhou. Příběh kluka, který se nikdy neměl rád, přestože splňuje vše, co dnešní většinová společnost považuje za ideál krásy.

Marie a Evita

Budeš jíst, budeš žít.  Nemoc se k Evitě vrátila po 16 letech skrze dceru Marii. Jsou poruchy příjmu potravy generační kletba? Tohle je příběh mámy a dcery, které sdílí mnohem víc, než by si možná přály.

Lenka

V pubertě nabyla dojmu, že nemá tak krásnou postavu jako spolužačky. Byla přesvědčená, že tělo a vzhled je prostředek, jak být uznávaná, úspěšná a tedy spokojená. Máma dvou dětí s námi sdílela, jak mateřství oživilo poruchu příjmu potravy, o které si myslela, že už se jí netýká.

Jakub

Nikdy neměl problémy s váhou. Komentáře spolužáků směrem k tomu, jak vypadá – že není typický kluk – se mu přesto nevyhly. Pocit, že může kontrolovat, co jí, nahradil Jakubovi chybějící pocit kontroly, který od dětství zažíval skrze svou orientaci a její přijetí společností.

Fotoprojekt 3pe zachycuje autentické příběhy lidí se zkušeností s poruchou příjmu potravy. Lidí, kteří vedli nebo vedou zápasy se sebepřijetím a se společenskými tlaky na vzhled. Prostřednictvím citlivě pojatých fotografií a textů sdílíme jejich zkušenosti – vnitřní zápasy i hledání cesty k uzdravení. Věříme, že tím pomůžeme rozpustit některé z mýtů, které panují kolem poruch příjmu potravy, a přispějeme k porozumění, co lidé s těmito zkušenostmi zažívají. 

Fotografie: Lesana Hodek
Text: Lada Brůnová
Odborná garance: Tereza Maková