Poruchy příjmu potravy nejsou poruchami hmotnosti. Přesto si to řada (většina?) lidí stále myslí. A bohužel tomu věří i mnozí zdravotníci a další lidé poskytující péči.
„Teď máš normální váhu, tak už s tím jídlem neblbni a budeš OK!“
Podobné věty svědčí o úplném nepochopení podstaty ppp. Přesto jsou i v 21. století místa, kde je lidé v procesu léčby slýchají.
Slýchají je přitom nejen lidi s podváhou, ale i ti, kterým se sice podaří zhubnout z nadváhy/obezity, ale jejich ppp (např. záchvatovité přejídání) uzdravená ani zdaleka není. Instrukce k „udržení váhy” je pak pro ně úkol, kterého se dá dosáhnout zase jen chováním typickým pro ppp.
Chceme proto všechny podpořit: Pokud takové názory uslyšíte, postavte se za sebe a nebojte se vyhledat péči jinde. Plné uzdravení z ppp nepoznáme podle tvaru těla a hmotnosti, ale podle osvobození v rovině myšlení a emocí:
- Žádné jídlo ani situace s ním spojené už nevyvolávají strach ani úzkost.
- Mysl nezaplavuje neustálé plánování a přemýšlení o jídle ani výčitky po něm.
Mnohdy je dokonce pro úplné uzdravení potřebné dosažení vyšší hmotnosti, než jakou měl člověk před nemocí. Mozek potřebuje zažít v rovině jídla dostatek. Protože dostatek je bezpečí. A bezpečí je uzdravení.
