Jestli uslyšíme ještě jednu ódu na Ozempic, tak to s námi už opravdu šlehne
O Ozempicu jsme ve 3pe psali v době, kdy začal probublávat na červené hollywoodské koberce. Tušili jsme, že se začíná dláždit cesta do pekel. Nakonec je to ještě mnohem horší. Totálně se to zvrtlo.
Článek o tom, jak velký trend je Ozempic na amerických kampusech, nám zase jen zvedl tlak. Používání přípravků GLP-1 (jako Ozempic) mezi vysokoškolskými studenty dramaticky narostlo, u žen ve věku 18-25 let o 660 % za poslední tři roky. Trend je výrazný mezi bohatšími studenty, kteří mají prostředky na to, aby si lék mohli dovolit.
„Když si někdo může dovolit následovat každý trend v oblasti krásy a kupovat přesně to oblečení, po kterém touží, proč by k tomu neměl mít i odpovídající tělo? Je to vlastně jen další způsob, jak nechat své bohatství odrážet svůj životní styl.“
Ozempic ale není doplněk stravy. Je to lék určený pro lidi s diagnostikovanou (!) cukrovkou (!!), ne nevinný prostředek, jak zhubnout do plavek, jak se u nás říká. Ozempic je léčivo. Vzniklo za nějakým účelem. Proces klinických studií a schvalování léků není langsam večírek, má přísná pravidla a zkoumá se v dané indikaci, pro danou skupinu lidí.
Kam Ozempic & thinness madness vede?
Každá takováhle věc, které přitakáme, jako že je ok, aby hubení jedli léky pro obézní, které mají nežádoucí účinky (o mnoha z nich zatím nevíme), posouvá naši laťku normality. Co nám bude připadat normální příště?
Dřív možná dospívající zkusili na týden vajíčkovou dietu. Dnes mají teenageři přístup k ozempic-like metodám. A dospělá většinová proanorektická (sorry not sorry) populace tomu dává zelenou a posvěcení.
„Ozempic ztělesňuje paradox společnosti, která se sice tváří, že si cení péče o sebe a zdraví, ale zároveň zastává ideál extrémní hubenosti za každou cenu.”
Ozempicu jsme se důkladně věnovali společně s Pavlínou Louženskou v jednom z jejích newsletterů.