Pravděpodobně i někdo z vašich sledujících žije s poruchou příjmu potravy nebo k ní má nakročeno. Určitý obsah pak může působit jako tzv. trigger, který nemoc spustí, přiživí nebo znovu probudí.
Naše virtuální profily mají na sledující větší vliv, než dohlédneme – někteří je berou za nezpochybnitelný vzor a staví si podle nich vlastní životy.
Sepsali jsme proto #3peKodex neboli 8 bodů, které je dobré mít na vědomí, pokud si chceme být jistější, že svými příspěvky někomu neublížíme.
1 – Upřímnost, hlavně k sobě
Na začátku je dobré vrátit se na začátek. Jak mě napadlo právě tohle sdílet? Proč jsem vybral tuto konkrétní fotku a jakým textem ji doprovázím? Dovedu si představit, že můj příspěvek někomu pomůže? A nezraní někoho? Je přirozené, že sdílíme fotky, ze kterých máme dobrý pocit, na kterých jsme se sebou spokojení. Snadno se nám pak ale může stát, že spíše než chuť druhé inspirovat nás ke sdílení vedou očekávané pozitivní ohlasy.
3 – Hranice odbornosti
Sdílet tipy, které nám samotným pomohly, se zdá být ta správná motivace. Je ale důležité být k sobě i sledujícím upřímný ve své odbornosti. Z jaké pozice se k tématu vyjadřuju? Kde jsou moje hranice? Nikdo, kdo zhubne 10 kilogramů nebo začne žít ze svého pohledu zdravěji, by neměl radit ostatním, jak se stravovat a hýbat. Samo o sobě to z něj nedělá nutričního terapeuta ani kvalifikovaného trenéra.
4 – Pouze moje zkušenost
Upozorňuji své sledující, aby nezapomínali, že každé tělo je jiné, že máme odlišné zkušenosti a jsme v různých fázích života. Co funguje mně, nemusí být dobré pro druhého. Jsem rád, že moje cesta inspiruje, ale připomínám, že je nutné, aby každý naslouchal především svému tělu a potřebám, a nechápal sdílený obsah jako jediný možný návod.
5 – Časový odstup a nadhled
Když vyzkouším něco, co mi funguje, sdílím zkušenost s časovým odstupem. Je skvělé, že mi keto dieta prospěla, ale dokážu ji zhodnotit v širších souvislostech? Bude moje nadšení trvat i za půl roku? Je ok sdílet cestu, ale je důležité ji sdílet s vědomím, že zatímco já za pár měsíců zjistím, že nebyla tak přímočará, pro někoho to může být spouštěč poruchy příjmu potravy.
2 – Tři tisíce sledujících = tři tisíce příběhů
Výskyt problémů s jídlem je obrovský a je téměř jisté, že mezi našimi sledujícími je někdo, kdo se s nesvobodou v jídle potýká. Nevinná věta „Zítra musím cvičit, abych spálila pizzu, co jsem si dala k večeři.“ může být pro lidi s poruchou příjmu potravy velmi nebezpečná, protože je utvrzuje v přesvědčení, že se přijatých kalorií musí zbavit, že se musí potrestat.
6 – Škrtnout čísla
Čísla, hodnoty a tabulky poruchu příjmu potravy živí. Nesdílím proto svou hmotnost, kolik kilogramů se mi povedlo zhubnout (nebo ještě zhubnout plánuji), velikost oblečení, ale ani počet nachozených kroků/kilometrů. Svět lidí s poruchou příjmu potravy se točí okolo kalorií, nekonečného porovnávání se a sebedevastující snahy posouvat vlastní hranice. Nesdílím proto, kolik kalorií jsem snědl, vycvičil nebo kolik jich obsahuje dort, který jsem si dal ke kafi.
7 – Fotky před a po
Fotky porovnávající dvě fáze, kdy naše tělo vypadalo jinak, jsou pro lidi s poruchou příjmu potravy obrovský trigger. V léčbě je klíčové sdělení, že život není o kultu dokonalého těla – cílem je mít tělo reálné a zdravé. Přitom právě fotky před a po tento kult živí. Stejně tak, pokud upravím fotku nebo video pomocí efektů, které mění proporce těla a/nebo obličeje, je důležité na to upozornit.
8 – Instagram vs. realita
Příspěvky Instagram vs. realita, které tvoříme ve snaze poukázat na to, že sociální sítě život zkreslují a se záměrem vnímat tělo realisticky, mohou být paradoxně velmi zraňující. Fotka, na které ukazuju svoje nedokonalosti, totiž může být pro někoho jiného nedosažitelným cílem.
Je přirozené, že se s ostatními porovnáme.
Všichni máme své nejistoty, toužíme být druhými přijímáni. Sdílené fotky často nejsou odrazem skutečnosti. Jsou to nablýskané fotky pro naše nablýskané profily.
Je proto klíčové uvědomovat si, že můj příspěvek čtou lidé, které neznám – kteří jsou jiní než já, mají odlišné zkušenosti, zažili nebo zažívají jiné těžkosti a jinak se s nimi vyrovnávají.
Pokud dokážeme tuto perspektivu zaujmout a na chystaný příspěvek skrze ni pohlédnout, můžeme se snadno rozhodnout vybrat jinou fotku nebo pozměnit slova.
„Roky jsem bojovala s poruchou příjmu potravy. Čím více času jsem na Instagramu trávila, tím hůř mi bylo. Hodiny jsem procházela tipy, jak být víc #healthy. Každý takový příspěvek nemoc přiživuje.“
3pe kodex podepsali
Zuzka z Taste of Prague – Naomi Adachi – Iva Frühlingová – Terezie Kovalová – Janja Prokić – Kateřina Vacková – Dita Formánková – Juliana Fischerová | Maškrtnica – Michelle Losekoot – Tereza Semerádová – Aneta Borovičková – Pavlína Louženská – Lucie Hyblerová – Alexandra Střelcová – Josef Soukup – Zuzana Válková – Pavlína Hořejšová – ?
Jsou vám principy kodexu sympatické a rádi byste se k nim přihlásili?
Ozvěte se Ladě na e-mail lada@3pe.online.
Pomohly vám naše tipy přemýšlet o profilech jinak?
Pomozte nám je dostat k co nejvíce lidem. Můžete jim poslat tuto stránku nebo se o nás zmínit na sociálních sítích, na kterých nás najdete jako @3pe.online.