Jak o jídle přemýšlíme, tak o něm mluvíme. Ale platí to i obráceně.
Cheat meal, guilty pleasure, prasárna, hřešení... Proč tato slova nepoužívat?
Jak o jídle mluvíme, například když přejímáme názvosloví, které jídlo penalizuje (jako třeba hřešení nebo prasárna), brzy o něm tak sami začneme přemýšlet. Tak náš mozek zkrátka funguje.
Cheat = podvádět
Všichni víme, že podvádět se nemá. Bez ohledu na kontext vnímáme podobně zabarvená slova jako něco, co je špatné. Jejich používání naznačuje, že některé potraviny jsou ze své podstaty špatné/nezdravé/zakázané a jiné jsou dobré/zdravé/povolené.
Moralizování kolem výběru potravin může vést k pocitům viny a studu, a následně k problematickým stravovacím návykům.
Se zákazy navíc roste chuť.
Každý asi známe, že pokud si něco zakazujeme a odpíráme, vede to k ještě větší chuti/touze. Je velmi pravděpodobné, že pak daného jídla sníme mnohem více, než když víme, že se v našem jídelníčku vyskytuje pravidelně a můžeme si ho dát kdykoli. V některých případech to může vést až k záchvatovitému přejídání. A následné restrikci.
Jaké jídlo je (ne)zdravé
Dělení jídla na zdravé vs nezdravé je nezdravé. Skutečně nezdravé potraviny jsou ty, které jsou spálené, zkažené apod. V dnešní fitness době jsme se ale stali otroky zkreslených a zmatečných nálepek.
Co je zdravé/dobré pro jednoho, nemusí být vhodné pro druhého.
Naše těla mají jiné potřeby a na jídlo reagují odlišně. Odpověď na to, co potřebují, nám nedají What I Eat in a Day & Full Day of Eating videa ani online jídelníčky, které sestavil někdo, kdo nás nezná... a kdo možná ani není nutriční terapeut*.
*Pozor na rozdíl mezi označením nutriční terapeut x výživový poradce. Jaký je mezi nimi rozdíl, to píšeme v sekci Kdo patří do týmu.
Při procesu uzdravování z ppp je typické, že se člověk snaží dopátrat, co je pro něho zdravé a co ne.
Zvláště při úzdravě z ppp je ale nutné se nálepek okolo jídla zbavit úplně. Například pro člověka, který se léčí z mentální anorexie, je z mnoha důvodů problematický nadbytek tolik opěvované vlákniny* nebo bílkovin**. A takových příkladů najdeme desítky.
* Vláknina zpomaluje již tak poničené trávení a může vést k zácpám.
**Pokud většinu kalorií přijmeme z bílkovin, chybí tělu ostatní živiny. Dlouhodobý nadbytek bílkovin také přetěžuje ledviny.
Je zdravé/dobré to, co má perfektně vyvážené poměry základních živin?
Ale co když nás to zaměstnává tak moc, že nás honba za dokonalostí zúzkostňuje a ke každému „nedokonalému" jídlu si přimícháváme koktejl stresových hormonů?