Seznam biohacking produktů roste každým dnem. Většina z nich slibuje zpomalení stárnutí, zvýšení energie, optimalizaci těla. A to zní lákavě.
Ve světě, který glorifikuje produktivitu, mládí a neustálé sebevylepšování, zní představa, že můžeme své tělo hacknout, jako něco, na co nejde říct ne. Kdo by se nechtěl cítit o 15 % lépe, žít o 10 let déle, nebýt nemocný?
Strach ze stáří a nemocí je přesně to, co podobné produkty prodává. „Věda vás zachrání,“ šeptají sofistikované reklamy balené do vědecky znějících pojmů.
Problém není v biohackingu samotném, ale v tom, jak se často prezentuje. Místo nástroje pro poznání sebe sama se z něj stává další forma externího tlaku. Když se péče o zdraví stává zdrojem stresu a úzkosti místo úlevy, měli bychom zpozornět.
Paradox longevity trendu: Na jedné straně nás může motivovat, abychom se více zajímali o svůj životní styl. Na druhé straně se z něj ale může stát další forma tlaku – pocit, že pokud „netrackujeme vše od A do Z“, děláme něco špatně.
Možná nepotřebujeme hacknout své tělo, ale naučit se mu naslouchat. Místo sledování stovek metrik bychom mohli začít u základů:
- Jak se cítíme po jídle?
- Jak spíme?
- Co nám dodává energii?
- A co nás vyčerpává?
Mnoho z nás žije ve stresu, je přepracovaných, nevyspalých. Nejdražší suplementy a nejpokročilejší gadgety tohle nevyřeší, pokud neřešíme příčiny.
Firmám, které nám biohacking produkty/služby prodávají, o naše zdraví nejde. Jejich cílem je prodat nám drahá řešení často založená na dlouhodobých předplatných. Prodávají nám iluzi kontroly nad něčím nekontrolovatelným - časem, stárnutím, smrtelností.
Kdo by měl o biohackingu mluvit a co bychom měli vědět, když posloucháme?
Z podstaty rozsahu i hloubky informací, které je třeba chápat – navíc v souvislostech, aby jejich vytržení z kontextu spíš neškodilo – by se biohackingu měli věnovat především vzdělaní a zkušení odborníci. Lidé primárně ukotvení v relevantních oborech: zdravotnických, neurovědních, biochemických, kteří do svého hlubokého základu teprve vnořují nové poznatky.
A to vždy:
- Bezpečně, dostatečně ověřeně, NE primárně za účelem prodeje produktu
- Jen na poli, kde mají hlubokou expertízu a jasně vnímají jeho hranice
- Se schopností velmi dobře číst a interpretovat studie a s interpretační skromností
Lidský organismus je složitá věc. Zázračné rádoby gamechangery většinou žádnými gamechangery nejsou. Často jsou podporovány studiemi, kdy jsou ale informace vytržené z kontextu (tzv. cherry picking) nebo jsou mylně interpretovány.
Teď se společně zamysleme: Kolik z influencerů-biohackerů tohle splňuje? Kolik z nich řeší primárně objektivitu a bezpečí, nikoliv zisk a obdiv?
- Kolik si sami ověřujete?
- Od koho informace čerpáte?
- Má tento člověk relevantní vzdělání a zkušenosti?
- Dohledáváte si a čtete studie, kterými se biohackingoví guru zaštíťují?
- Na čem stojí vaše důvěra k nim? Je to něco víc než jen to, že jim věří ostatní?
Backstage z našich posledních měsíců: Během 10 minut čtení lze často zcela zpochybnit interpretaci studie, která už ale nezpochybněná proběhla řadou médií. Proč? Možná proto, že kritické čtení je náročnější, zdlouhavé a málokdy z něj plynou tak senzační titulky.
Pokud vaše důvěra stojí jen na tom, že někomu věří druzí, možná se necháváte oklamávat. A finance i energii vyhazujete oknem. Ba co hůř – možná si i ubližujete.
Ve světě plném informací je kritické myšlení tou nejcennější dovedností. Především když jde o naše zdraví.